Proč se negativní myšlenky vrací, i když už chceš mít klid

Všude na tebe vyskakuje měj pozitivní mindset, opakuj si afirmace „Jsem zdravá, šťastná, happy jak dva grepy”. A ty se přitom nedokážeš zbavit jediný nepříjemný myšlenky, na kterou musíš pořád myslet i když nechceš.

Říkáš si, že bys měla myslet pozitivněji. Ty už přece víš, že tohle nemá smysl. A stejně se myšlenky vrací. Znovu a znovu.

Ne, nejsi jediná a rozhodně nejsi ztracený případ.

Existuje důvod, proč všichni tak snadno padáme do spirály negativních myšlenek…

Negativity bias

Je to pozůstatek evoluce. Mozek nevěnuje stejnou pozornost pozitivnímu a negativnímu. Evoluce ho nastavila tak, aby se víc soustředil na hrozby. Tomuto jevu se říká tzv. negativity bias neboli negativní zkreslení.

Nebezpečí, bolest nebo křivda aktivují mozek silněji než radost a to příjemné. Je to logické, kdysi šlo o přežití. Jenže v 21. století nám tento mechanismus život spíš komplikuje, než že by ho zachraňoval.

Znáš to? Dopoledne se ti něco nepovede a ještě večer si to pořád přehráváš, i když se během dne stalo spoustu hezkých věcí.

Mozek miluje opakování

Mozek tvoří miliardy neuronů, nervových buněk, které mezi sebou posílají signály pomocí chemických látek zvaných neurotransmitery (např. dopamin, serotonin, acetylcholin). Když myslíš na určitou věc, jeden neuron aktivuje druhý a ten propojí další. Vzniká neuronová síť.

Čím častěji si myslíš totéž, tím silnější a rychlejší tato síť je. Je to jako cestička v lese, čím víc po ní chodíš, tím je vyšlapanější a je snadnější po ní jít.

A právě takhle se v mozku upevňují automatické myšlenkové programy.

Tak si to představ, pro mozek je přirozené více se zaměřovat na negativní věci. Zároveň, čím častěji na ně myslíš, tím snadněji do nich vklouzáváš. Je to trochu jako takovej začarovanej kruh.

Neuroplasticita je tvoje záchrana

Dobrá zpráva je, že mozek je tvárný. Díky schopnosti zvané neuroplasticita dokáže měnit svou strukturu i funkci. Neustále se učí z toho co prožíváme. Vznikají nová spojení, stará postupně zanikají. Jinými slovy, to, na co myslíš a co děláš, přepisuje tvůj mozek.

To znamená, že i když máš pocit, že negativní vzorce jsou pevně zakořeněné a patří k tobě, není to definitivní. Dají se změnit.

Navíc, pokud je tělo dlouhodobě ve stresu, mozek si upevňuje dráhy spojené s napětím, obavami a kontrolou.

Když se tělo začne cítit bezpečně, vzniká prostor pro nové myšlenky přirozeně.

Místo práce s hlavou, začni s tělem

Dám ti malý návod, který praktikuju sama na sobě každý den.

Ve chvíli, kdy se přistihnu, že se myšlenky točí v kruhu, přesunu pozornost z hlavy do těla.

Často se mi stává, že se po tomhle malém přesunutí pozornosti z hlavy do těla, velmi rychle vrátím zpátky k těm negativním myšlenkám. To je známka toho, že se nacházím v dysregulovaném stavu nervové soustavy.

V tu chvíli zapojím nějaký nástroj regulace nervové soustavy, pro vrácení se zpět do KLIDU, do bezpečného ventrálního parasympatiku.

Čím častěji tohle budeš dělat, tím míň ti bude tvůj vnitřní kritik našeptávat, nebo vytvářet katastrofické scénáře tvého života.

Platí tady, opakování, jemnost a trpělivost.

Nové cestičky si vyšlapeš jen tehdy, když je budeš používat znovu a znovu. Každá nová myšlenka, rozhodnutí či emoce vytváří novou cestičku v mozku. A čím častěji na ni budeš myslet, tím bude silnější a postupně se z ní vytvoří nový automatický program, ale tentokrát, už takový, jaký chceš a ne takový, který ti bude ubližovat.

Vytvoř si identitu jakou chceš

Nové myšlenky vedou k novým volbám. Nové volby k novým činům a prožitkům. A ty postupně tvoří novou verzi Tebe.

Negativní myšlenky nejsou tvým nepřítelem. Jsou jen starým programem mozku, který kdysi vznikl, aby tě chránil. A ty máš skrze regulaci nervové soustavy moc napsat nové programy a vytvořit si identitu jakou chceš.

Protože můžeš.

Každý okamžik je tvoje nová volba.

Nezapomeň, nejsi rozbitá. Jen si právě přepisuješ vlastní cestičky.